VÝŽIVA JAKO SOUČÁST ŽIVOTNÍHO STYLU

Vše, co se točí kolem jídla se jeví velmi složité a komplikované, světu vládnou polopravdy a různé názory. Nelze věřit všemu, co se píše a je potřeba se navrátit k jednoduchosti a k intuici.

Dnešní způsob stravování nabízí velký výběr různorodých potravin, konzumujeme větší množství jídla, než potřebujeme. Často ze stravování děláme vědu, která v nás vyvolává stres nebo se necháváme ovlivnit médii, o tom co je IN a sklouzneme do askeze, ortorexie či malnutrice. Používáme průmyslově předzpracované, sterilní či modifikované potraviny, které nám dodávají hluché kalorie bez vitamínů, minerálů, vlákniny a to následně ve spojení se stresem vede ke střevní dysbióze, k základu většiny chronických onemocnění. 

Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody.

Zdravý organismus funguje tím lépe, čím je ve větší harmonii (rovnováze=homeostázi), ke které se dostává díky schopnosti přizpůsobit se správně vyhodnocené informaci řídícími systémy. Jedná se o velmi složité pochody, které probíhají v těle neustále a může přitom nastat mnoho chyb.

Životní styl (výživa, pohybová aktivita a duševní rovnováha) je rozhodující pro naše celkové zdraví, které jsme sami schopni ovlivnit – jsme to co jíme, pijeme, jak myslíme a jak se hýbeme. 

VÝŽIVA

Obecné zásady výživy:

  • Jíst vyváženou a pestrou stravu s převahou rostlinných zdrojů.
  • Jíst dostatek zeleniny a ovoce, dbát na příjem vlákniny.
  • Zvýšit příjem zdraví prospěšných tuků místo živočišných, hlídat si příjem skrytého tuku v potravinách.
  • Nahradit tučné maso rybami, luštěninami, ořechy a semínky.
  • Dodržovat pitný režim.
  • Omezit příjem kuchyňské soli.
  • Rafinovaný cukr omezit na minimum.
  • Vyvarovat se každodenní konzumaci alkoholu.

I způsob, jak jíme, je rozhodující pro zpracování potravy v našem těle a její využití pro obnovu organismu.

Zásady, jak jíst:

  • Jíst v klidu, v příjemném prostředí, s rodinou či přáteli, nespěchat.
  • Věnovat jídlu pozornost, vnímat vůni, chutě, barvy…..pořádně každé sousto rozkousat.
  • Jíst pravidelně, aby tělo nebylo ve stresu.
  • Nepřejídat se.
  • Po jídle být v klidu, aby proběhlo správně trávení.
  • Vařit s láskou.

POHYBOVÁ AKTIVITA

Pravidelná pohybová aktivita je jednou z prevencí chronických onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, prediabetes a diabetes, onemocnění kloubů, osteoporóza….), udržuje zdravou redukci tělesné hmotnosti, produkuje hormony dobré nálady a zlepšuje odolnost těla vůči fyzické i psychické zátěži.

Aerobní cvičení : zrychlí se tep, posiluje se srdce a spalují se kalorie (běh, tanec, jízda na kole..).

Rezistenční cvičení : posiluje a udržuje svaly , které jinak bez zátěže a stářím atrofují (cvičení se zátěží).

Důležité je udržovat tělo ohebné a pružné : (jóga, pilates..)

Užitečnost cvičení:

  • Vyšší výdej znamená snížení hmotnosti.
  • Pravidelné umírněné cvičení snižuje chuť k jídlu.
  • Cvičení zrychluje metabolismus a tím dochází ke snížení hladiny krevního cukru.
  • Rezistenční cvičení prospívá produkci několika hormonů – HGH (lidský růstový hormon), testosteron a DHEA, jejich hladina při cvičení přirozeně stoupá, ale zároveň klesá množství stresového hormonu kortizolu, který je hlavní příčinou inzulinové rezistence.
  • Redukuje stres, vede k dobrému spánku a prodlužuje hluboký spánek.Mírná pohybová aktivita je definována jako 40-60% maximální aerobní kapacity, resp. jako aktivita, při níž se dosáhne 50-70% maximální tepové frekvence. Větší intenzita zátěže přináší větší zlepšení v hodnotách glykovaného hemoglobinu v kardiorespirační zdatnosti.
  • Intenzitu i druh doporučované zátěže je třeba individuálně přizpůsobit jak stavu kardiovaskulárního, respiračního a pohybového aparátu daného člověka, tak i jeho osobnímu přístupu k pohybu, protože ne každý má kladný vztah ke sportování.
  • Cílem by měla být 20-30 minutová denní fyzická aktivita každý den, při cvičení 5 dnů v týdnu se doba prodlužuje na 30-45 minut.

DUŠEVNÍ ROVNOVÁHA

Vnitřní klid a duševní rovnováha pomůžou udržet si sebedůvěru, sebejistotu a víru ve své schopnosti.

Mít srovnané myšlení, přijmout a smířit se s tím, co nemohu změnit a zaměřit se na to, co mohu ovlivnit. Zachovat klidnou mysl, nehodnotit, udělat si odstup, nepodlehnout emocím, neodsuzovat, snažit se změnit negativní vnímání v pozitivní, věřit si a chválit se.

Naučit se hospodařit s časem, mít pravidelný denní rytmus, vytvořit si svůj žebříček životních hodnot, slovo „musím“ nahradit slovem „chci“, naslouchat svému tělu.

Nevytvářet si žádné domněnky, hledat informace a prověřovat si je svou vlastní praxí.

Doporučení pro zlepšení spánku a zredukování stresu.

Kvalita spánku je stejně důležitá jako kvalitní strava, jako potřebná se uvažuje délka spánku po dobu 6 hodin.

Na špatné kvalitě spánku se podílí nedostatek tryptofanu (pochází z potravy, serotoninu nebo melatoninu) a neschopnost vypnout adrenalin, který je kontrolován aminokyselinou a neurotransmiterem GABA, vliv může být i nedostatek hořčíku. Tvorbu melatoninu potlačuje např. kofein na dobu až 10 hodin. Usínání ovlivňuje i hladina krevního cukru, měla by být vyrovnaná, proto večerní jídlo by mělo být z potravin s nízkým GI.

Zklidnění před usínáním a vypínání stresových reakcí pomůže jakákoli relaxační či meditační technika pomocí dechového cvičení.

Důležitá je i hygiena spánku, kvalitní postel, dostatek vzduchu v místnosti, eliminace přístrojů s elektromagnetickým polem apod.

 

Ale všeho s mírou, mít zdravý úsudek, věřit své intuici a nenechat se sebou manipulovat a hlavně z toho všeho NEZBLBNOUT.